Vytěsňování akcionářů přišlo na 16,5 miliardy

18. 8. 2010 (E15, jih)

Praha - Tuzemské akciové společnosti vydaly na vytěsnění menšinových vlastníků za posledních pět let celkem 16,49 miliardy korun. Od července 2005, kdy se tento postup po novele obchodního zákoníku rozeběhl, se přitom pro takzvaný squeeze-out rozhodlo 412 tuzemských firem. Spočítala to Česká kapitálová informační agentura (ČEKIA), která čerpala z údajů ekonomické databáze MagnusWeb a veřejně dostupných zdrojů.

"Boom vytěsňování drobných akcionářů jsme zaznamenali v roce 2005, vzápětí po platnosti novely zákona. Squeeze-out provedla téměř polovina ze všech společností, které se k tomuto kroku až k dnešnímu dni rozhodly," uvedla analytička společnosti ČEKIA Petra Štěpánová.

Squeeze-outy v Česku podle Štěpánové přitom rozhodně nekončí a majoritní vlastníci i nadále budou posilovat své postavení. Podmínky dané právními předpisy nyní podle ní splňuje dalších zhruba 900 firem, které by tak vytěsnění mohly uskutečnit. Zpravidla se jedná o menší subjekty.

Od začátku letošního roku o nuceném vykoupení akcií rozhodlo 16 společností, které minoritním akcionářům vyplatí více než 1,9 miliardy korun.

Letos největší squeeze-out schválila v červnu valná hromada největší tuzemské hutní firmy ArcelorMittal Ostrava. Drobným vlastníkům ocelářská firma zaplatí necelých 1,8 miliardy korun. "Z pohledu vyplacené částky ostatním akcionářům se jedná o druhé nejdražší vyvlastnění v historii České republiky," uvedla Štěpánová s tím, že pět největších squeeze-outů představuje 49 procent z celkové sumy použité na vyplacení minoritních vlastníků.

Dosud největší vytěsnění provedla ČSOB v roce 2007, vyplatila při něm zhruba 2,6 miliardy korun.

Pět největších vytěsnění podle absolutní vyplacené částky společnost celková částka v mld. Kč rok

Zákon vytěsnil malé akcionáře

18. 8. 2010 (Háló noviny, iš)

PRAHA - O vytěsnění menšinových vlastníků z akciových společností od července 2005, kdy se tento postup po novele obchodního zákoníku rozeběhl, rozhodlo 412 tuzemských firem. Vykoupení akcií je přišlo přibližně na 16,49 miliardy korun.

Od začátku tohoto roku o nuceném vykoupení akcií rozhodlo celkem 16 společností. Ty vyplatí minoritním akcionářům více než 1,9 miliardy korun. Včera to potvrdila Česká kapitálová informační agentura (ČEKIA).

"Boom vytěsňování drobných akcionářů jsme zaznamenali už v roce 2005, vzápětí po platnosti novely zákona. Ke squeeze-outu přistoupila téměř polovina ze všech společností, které se k tomuto kroku až k dnešnímu dni rozhodly," uvedla pro ČTK Petra Štěpánová ze společnosti ČEKIA.

Ještě dodala, že tento proces vyvlastňování není u nás stále u konce a majoritní vlastníci i nadále posilují své postavení.

V červnu letošního roku vytěsnění minoritních akcionářů schválila valná hromada největší tuzemské hutní firmy ArcelorMittal Ostrava. Drobným vlastníkům tato ocelářská firma zaplatí necelých 1,8 miliardy korun. Vytěsňování se nevyhýbá právním sporům menšinových akcionářů. Někteří nejsou spokojeni s oceněním svých akcií.

Malí akcionáři jsou dál vytěsňováni

18. 8. 2010 (Právo, Jindřich Ginter)

K tomuto kroku přistoupilo už přes 400 společností * Letos jich přibylo šestnáct * Vyplaceno bylo celkem 16,5 miliardy

Malí akcionáři jsou dál vytěsňováni z velkých firem. Jen letos k nucenému vykoupení akcií od minoritních akcionářů přistoupilo šestnáct podniků. Majoritní vlastníci drobným akcionářům vyplatily přes 1,9 miliardy korun.

Vyplývá to z ekonomické databáze MagnusWeb a propočtů České kapitálové informační agentury (ČEKIA).

K vytěsnění minoritních akcionářů, jež umožnila novela obchodního zákoníku platná od roku 2005, doposud přistoupilo více než 400 společností a celková částka na vytěsnění (tzv. squeeze-out) dosáhla 16,49 miliardy korun.

Vytlačování trvá už pět let

"Boom vytěsňování drobných akcionářů jsme zaznamenali už v roce 2005, vzápětí po platnosti novely zákona. Ke squeeze-outu přistoupila téměř polovina ze všech společností, které se k tomuto kroku až k dnešnímu dni rozhodly," uvedla analytička společnosti ČEKIA Petra Štěpánová.

Letos se přidal ArcelorMittal

Proces vyvlastňování v Čechách ale podle ní stále není u konce a majoritní vlastníci i nadále posilují své postavení. Svědčí o tom i to, že v červnu letošního roku vytěsnění minoritních akcionářů schválila valná hromada největší tuzemské hutní firmy, ArcelorMittal Ostrava. Drobným vlastníkům zaplatí necelých 1,8 miliardy korun.

"Z pohledu vyplacené částky ostatním akcionářům se jedná o druhé nejdražší vyvlastnění v historii České republiky," dodala Štěpánová s tím, že pět největších squeeze-outů představuje 49 % z celkově vyplacené sumy na vyplacení minoritních vlastníků.

S vytěsňováním se nespokojují mnozí drobní akcionáři, kteří mimo jiné argumentují nízkou výkupní cenou akcií.

U Ústavního soudu bez úspěchu

Zatím však nebyli úspěšní ani u Ústavního soudu. Ten v březnu 2008 zamítl stížnost i 17 nezávislých senátorů. Podle Ústavního soudu mají minoritní akcionáři malý podíl na strategickém rozhodování společnosti a mohou firmy i zatěžovat. Soudci ale připustili, že v některých případech byli drobní akcionáři poškozeni stanovením nepřiměřené ceny akcií. Výše protiplnění se určuje podle pravidel stanovených Obchodním zákoníkem.

Podle Ochranného sdružení malých akcionářů přišli drobní akcionáři o d/vacet až třicet miliard korun.

Vytěsnit malé akcionáře může ten, kdo ve firmě drží alespoň 90procentní podíl na základním kapitálu.

Největší dosavadní vytěsnění podle absolutní částky vyplacené drobným akcionářům

ČEKIA: Vytěsnění malých akcionářů stálo za pět let 16,49 mld. Kč

17. 8. 2010 (ČTK)

Praha 17. srpna (ČTK) - O vytěsnění menšinových vlastníků z akciových společností od července 2005, kdy se tento postup po novele obchodního zákoníku rozeběhl, rozhodlo 412 tuzemských firem. Vykoupení akcií je přišlo přibližně na 16,49 miliardy korun. Od začátku letošního roku o nuceném vykoupení akcií rozhodlo 16 společností, které minoritním akcionářům vyplatí více než 1,9 miliardy korun. ČTK to dnes sdělila Česká kapitálová informační agentura (ČEKIA), která čerpala z údajů ekonomické databáze MagnusWeb a veřejně dostupných zdrojů.

"Boom vytěsňování drobných akcionářů jsme zaznamenali v roce 2005, vzápětí po platnosti novely zákona. Ke squeeze-outu přistoupila téměř polovina ze všech společností, které se k tomuto kroku až k dnešnímu dni rozhodly," uvedla analytička společnosti ČEKIA Petra Štěpánová. "Proces vyvlastňování v Čechách ale stále není u konce a majoritní vlastníci i nadále posilují své postavení," dodala. Uvedla, že podmínky dané právními předpisy splňuje dalších zhruba 900 firem, které by tak vytěsnění mohly uskutečnit. Zpravidla se jedná o menší subjekty.

V červnu letošního roku vytěsnění minoritních akcionářů schválila valná hromada největší tuzemské hutní firmy ArcelorMittal Ostrava. Drobným vlastníkům ocelářská firma zaplatí necelých 1,8 miliardy korun. "Z pohledu vyplacené částky ostatním akcionářům se jedná o druhé nejdražší vyvlastnění v historii České republiky," uvedla Štěpánová s tím, že pět největších squeeze-outů představuje 49 procent z celkové sumy použité na vyplacení minoritních vlastníků.

Dosud největší vytěsnění provedla Československá obchodní banka v roce 2007, vyplatila při něm zhruba 2,6 miliardy korun. V letošním roce patří druhá příčka za ArcelorMittalem akciové společnosti Pankrác s vyplacenou částkou 104,7 milionu korun a třetí Chemoprojektu s 11,7 milionu Kč.

Vytěsňování provázejí právní spory menšinových akcionářů nespokojených s oceněním jejich akcií. O několika stížnostech malých akcionářů už dokonce rozhodoval Ústavní soud. Dohled nad cenou vykonává od září 2005 Česká národní banka, před tím Komise pro cenné papíry.

Počet vytěsnění a vyplacené částky minoritním akcionářům od července 2005 do července 2010

Pět největších vytěsnění podle absolutní vyplacené částky

Druhé nejdražší vytěsnění akcionářů schválil ArcelorMittal

17. 8. 2010 (Euro.cz, Pavlína Dvořáková)

Vytěsňování menšinových vlastníků z akciových společností již přišlo české firmy na necelých 16,5 miliardy korun. Jen v roce 2010 doposud o nuceném vykoupení akcií od minoritních akcionářů rozhodlo 16 firem a stálo je to více než 1,9 miliardy korun.

Letos největší, a v historii Česka druhý nejdražší, squeeze-out schválil ArcelorMittal. Údaje vyplývají z ekonomické databáze MagnusWeb a propočtů České kapitálové informační agentury, která čerpá z veřejně dostupných zdrojů.

K vytěsnění minoritních akcionářů, jež umožnila novela obchodního zákoníku platná od roku 2005, doposud přistoupilo více než 400 společností a celková částka na takzvaného squeeze-outu dosáhla 16,49 miliardy korun. Za prvních sedm měsíců letošního roku vytěsnění minoritních akcionářů schválilo dalších 16 firem, které ostatním vlastníkům vyplatí přes 1,9 miliardy korun.

„Boom vytěsňování drobných akcionářů jsme zaznamenali v roce 2005, vzápětí po platnosti novely zákona. Přistoupila k němu téměř polovina ze všech společností, které se k tomuto kroku až k dnešnímu dni rozhodly,“ uvedla analytička společnosti ČEKIA Petra Štěpánová.

„Proces vyvlastňování ale stále není u konce a majoritní vlastníci i nadále posilují své postavení,“ dodala analytička. Podle analýzy vlastnické struktury českých akciových společností z databáze MagnusWeb splňuje podmínky dané právními předpisy dalších přibližně 900 firem, které by tak vytěsnění mohly uskutečnit. Zpravidla se jedná o menší subjekty.

ČEKIA: Vytěsnit malé akcionáře může v Česku 900 firem

17. 8. 2010 (Aktualne.cz)

Přes šestnáct miliard korun zaplatily v uplynulých pěti letech české akciové společnosti za vytěsnění malých akcionářů. Pouze v letošním roce vyvlastnilo menšinové podíly 16 firem, které za akcie zaplatily celkem 1,9 miliardy korun.

Z veřejně dostupných zdrojů to spočítala Česká kapitálová informační agentura (ČEKIA).

Převážnou část této sumy navíc vyplatila vytěsněným akcionářům jediná firma - hutní společnost Arcelor Mittal. Ten letos uskutečnil druhý největší "squeeze-out" v pětileté historii tohoto postupu, když za minoritní podíly zaplatil 1, 769 miliardy korun.

Největší částku, tedy 2,631 miliardy, při vytěsnění zaplatila Československá obchodní banka v roce 2007

Od roku 2005, kdy zákon umožňující vytěsnění začal platit, využilo tuto možnost přes 400 společností.

"Boom vytěsňování drobných akcionářů jsme zaznamenali v roce 2005, vzápětí po platnosti novely zákona. Ke squeeze-outu přistoupila téměř polovina ze všech společností, které se k tomuto kroku až k dnešnímu dni rozhodly," uvedla analytička společnosti ČEKIA, Petra Štěpánová.

Agentura na základě analýzy vlastnické struktury českých akciových firem zjistila, že podmínky pro vytěsnění splňuje dalších 900 převážně malých společností.

"Proces vyvlastňování v Čechách ale stále není u konce a majoritní vlastníci i nadále posilují své postavení," dodala Štěpánová.

"Odsun" malých akcionářů stál velké firmy 16 miliard. Trend bude pokračovat

17. 8. 2010 (Ihned.cz)

Majoritní vlastníci nadále posilují své postavení. K vytěsnění drobných akcionářů by mohlo přistoupit dalších 900 firem.

O vytěsnění menšinových vlastníků z akciových společností od července 2005, kdy se tento postup po novele obchodního zákoníku rozeběhl, rozhodlo 412 tuzemských firem. Vykoupení akcií je přišlo přibližně na 16,49 miliardy korun. Od začátku letošního roku o nuceném vykoupení akcií rozhodlo 16 společností, které minoritním akcionářům vyplatí více než 1,9 miliardy korun. Vypočítala to Česká kapitálová informační agentura (ČEKIA), která čerpala z údajů ekonomické databáze MagnusWeb a veřejně dostupných zdrojů.

"Boom vytěsňování drobných akcionářů jsme zaznamenali v roce 2005, vzápětí po platnosti novely zákona. Ke squeeze-outu přistoupila téměř polovina ze všech společností, které se k tomuto kroku až k dnešnímu dni rozhodly," uvedla analytička společnosti ČEKIA Petra Štěpánová. "Proces vyvlastňování v Čechách ale stále není u konce a majoritní vlastníci i nadále posilují své postavení," dodala. Uvedla, že podmínky dané právními předpisy splňuje dalších zhruba 900 firem, které by tak vytěsnění mohly uskutečnit. Zpravidla se jedná o menší subjekty.

V červnu letošního roku vytěsnění minoritních akcionářů schválila valná hromada největší tuzemské hutní firmy ArcelorMittal Ostrava. Drobným vlastníkům ocelářská firma zaplatí necelých 1,8 miliardy korun. "Z pohledu vyplacené částky ostatním akcionářům se jedná o druhé nejdražší vyvlastnění v historii České republiky," uvedla Štěpánová s tím, že pět největších squeeze-outů představuje 49 procent z celkové sumy použité na vyplacení minoritních vlastníků. Dosud největší vytěsnění provedla Československá obchodní banka v roce 2007, vyplatila při něm zhruba 2,6 miliardy korun. V letošním roce patří druhá příčka za ArcelorMittalem akciové společnosti Pankrác s vyplacenou částkou 104,7 milionu korun a třetí Chemoprojektu s 11,7 milionu Kč.

Vytěsňování provázejí právní spory menšinových akcionářů nespokojených s oceněním jejich akcií. O několika stížnostech malých akcionářů už dokonce rozhodoval Ústavní soud. Dohled nad cenou vykonává od září 2005 Česká národní banka, před tím Komise pro cenné papíry.

Vytěsnění malých akcionářů stálo za pět let 16,49 mld. Kč

17. 8. 2010 (ČT24)

Vytěsňování drobných akcionářů – takzvaný squeeze-out – už v Čechách funguje pět let. Za tu dobu o něm rozhodly víc než čtyři stovky firem, jejichž majoritní vlastníci těm menšinovým za podíly vyplatili skoro 16,5 miliardy korun. Sdělila to Česká kapitálová informační agentura (ČEKIA). Dosud největší vytěsnění provedla Československá obchodní banka v roce 2007, vyplatila při něm zhruba 2,6 miliardy korun. V letošním roce patří druhá příčka za ArcelorMittalem akciové společnosti Pankrác s vyplacenou částkou 104,7 milionu korun a třetí Chemoprojektu s 11,7 milionu korun. Největší hráči na trhu už tedy mají majetkovou strukturu s drobnými vlastníky vyřešenou. Teď je řada na menších firmách. "Právní předpisy k vytěsnění drobných akcionářů splňuje zhruba 900 firem – podle našich analýz se jedná spíše o menší subjekty," uvedla analytička agentury ČEKIA Petra Štěpánová.

S vytěsňováním mají problém menšinoví akcionáři. Vadí jim, že o tom, kolik za své akcie dostanou, rozhoduje odhadce vybraný majoritním vlastníkem. Konečná cena je pak podle nich často nižší než ta tržní. Takzvaný squeeze-out kvůli tomu od začátku provázejí soudní spory. "Ty jsou velice nákladné, protože jenom ceny za znalce a znalecký posudek té škody jdou do desetisíců a někdy až přes 100 tisíc, takže pro akcionáře, kteří mají málo akcií, je to v podstatě neuskutečnitelné," upozorňuje předseda Ochranného sdružení malých akcionářů Karel Staněk.

Malým akcionářům stěžuje situaci také to, že centrální banka vykonává dohled nad cenou pouze u veřejně obchodovaných akcií. U ostatních, tedy těch, u nichž mají drobní akcionáři největší problém dokázat oprávněnou výši ceny, nikoliv. Majitelé menšinových podílů se už několikrát obrátili na evropský soud, který jim dal za pravdu.